|
|
Studijní oddělení v informačním systému
Witassek, Pavel ; Musil, Rudolf (oponent) ; Hruška, Tomáš (vedoucí práce)
Cílem této práce je vytvořit řešení pro elektronizaci studijního oddělení v rámci IS VUT, které bude univerzální pro všechny fakulty. Práce se zabývá elektronizací řízení se studenty. Výsledná implementace řízení se skládá z několika částí, první část je modul nastavení řízení, ve kterém se definují jednotlivá řízení a jejich nastavení a druhým modulem je administrace řízení první instance.
|
|
|
Účastníci správního řízení a jejich právní postavení
Kadeřávková, Martina ; Staša, Josef (oponent)
Účastníci správního řízení a jejich právní postavení Abstrakt Tato rigorózní práce se věnuje účastníkům správního řízení a jejich právnímu postavení. Cílem autora je popsat právní úpravu účastníků správního procesu a jejich vybraná procesní práva v České republice, poukázat na deficity právní úpravy a předložit návrhy de lege ferenda. Autor při psaní užil popisnou metodu a kritickou analýzu. Rigorózní práce obsahuje rovněž komparaci se zahraniční právní úpravou. Autor vychází z českých a zahraničních pramenů. Práce obsahuje postřehy autora k předmětné problematice. Rigorózní práce je tvořena úvodem, osmi kapitolami a závěrem. V úvodu autor uvádí cíl práce, metodologii, zdroje, členění práce a důvody, které vedly k sepsání rigorózní práce. První kapitola se věnuje správnímu řízení, jeho charakteristice, členění, předmětu a základním zásadám činnosti správních orgánů. V druhé kapitole vymezuje autor subjekty správního procesu. Třetí kapitola obsahuje charakteristiku účastníků správního řízení. Autor zde vymezuje jednotlivé kategorie účastníků podle správního řádu. Čtvrtá kapitola se zaměřuje na způsobilost být účastníkem. V páté kapitole autor rozebírá procesní způsobilost. V této kapitole se autor rovněž věnuje obecné charakteristice procesní způsobilosti účastníka řízení, postavení nezletilého dítěte, které...
|
|
| |
|
|
Právní analýza procesu přijímání dětí do mateřské školy
Oplová, Jaroslava ; Kitzberger, Jindřich (vedoucí práce) ; Svoboda, Petr (oponent)
NÁZEV: Právní analýza procesu přijímání dětí do mateřské školy AUTOR: Jaroslava Oplová KATEDRA: Centrum školského managementu VEDOUCÍ PRÁCE: RNDr. Jindřich Kitzberger ABSTRAKT: Práce se zabývá jednotlivými úkony v procesu přijímání dětí do mateřských škol, který vychází především z ustanovení školského zákona a správního řádu. Právní úprava konání správního orgánu obsažená ve správním řádu je racionální, avšak velmi rozsáhlá. Pro dodržení zákonitosti v průběhu celého správního řízení, je nutná znalost dalších souvisejících právních předpisů. Do rozhodovacího procesu významně zasahují kritéria pro přijetí, podle kterých se stanovuje pořadí žadatelů. Po přijetí zákona č. 49/2009 Sb., kterým se měnil zákon č. 561/2004 Sb. o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, došlo k rozporům v právních ustanoveních školského zákona v oblasti rozhodování, týkající se i předškolního vzdělávání, neboť rozhodnutí k přijímání do MŠ bylo vyloučeno z působnosti správního řádu. Nebyla ani splněna očekávání v zapracování pravidel pro přijímání k předškolnímu vzdělávání do školského zákona. Zákonem č. 472/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění...
|
|
|
Veřejnoprávní smlouvy
Háleková, Ivana ; Vedral, Josef (vedoucí práce) ; Rajchl, Jiří (oponent)
v českém jazyce Tématem diplomové práve jsou veřejnoprávní smlouvy. Veřejnoprávní smlouvy lze definovat jako dvoustranné nebo vícestranné právní úkony, které zákládají, mění nebo ruší práva a povinnosti v oblasti veřejného práva. Práce nabízí komplexní náhled na veřejnoprávní smluvy včetně jejích historického vývoje, aktualní právní úpravy a představení jednotlivých typů veřejnoprávních smluv. Veřejnoprávní smlouvy jsou jednou z forem činností veřejné správy. Je to institut, který byl právními teoretiky komentován již v době Rakouska-Uherska a též v období první republiky v první polovině dvacátého století. Důležitost tohoto institutu byla potlačena v období druhé svetové války a v období socialismu. Demokracie a především obecná právní úprava ve správním řádu účinném od roku 2006 je ale opět zařadila mezi významné právní instituty. Na veřejnoprávní smlouvy lze nahlížet jako na prostředek zapojení soukromých osob do oblasti veřejné správy. Práce je rozdělena do kapitol, lze ale říci, že se skládá z dvou větších částí. První část se zabývá pokusem o definici samotné veřejné správy. Pro pochopení problematiky veřejnoprávních smluv považuji za důležité pochopení fungování samotné veřejné správy. Tato část dále obsahu historický vývoj veřejnoprávních smluv, jejich definici, představení jednotlivých...
|
|
|
Princip subsidiarity správního řádu
Jemelka, Luboš ; Mikule, Leoš (vedoucí práce) ; Průcha, Petr (oponent) ; Kopecký, Martin (oponent)
Jemelka, L. Princip subsidiarity správního řádu, disertační práce. Praha: Univerzita Karlova v Praze, Právnická fakulta, 2012 V této disertační práci se zabývám principem subsidiarity správního řádu a tedy otázkou, zda a v jakém rozsahu se obecný předpis o správním řízení používal, používá, resp. měl by se používat v jednotlivých správních řízeních a jiných postupech správních orgánů. K tomuto tématu, které je mi profesně blízké, přistupuji z různých úhlů pohledu a snažím se v něm skloubit pohledy praktické i právně teoretické a nahlížet na české správní řízení de lege lata i de lege ferenda. Na úvod práce charakterizuji základní pojmy mající význam pro vyjádření vztahu mezi právními předpisy. Zdůrazňuji především možné významy pojmu subsidiarita a zejména pak jeho význam, který lze vyjádřit pravidlem lex specialis derogat legi generali. Věnuji se pak také dalším pojmům, jak je odkaz, analogie apod. Ve svém pohledu na působnost a s ním související subsidiaritu správního řádu se neomezuji pouze na současnou právní úpravu, ale poukazuji rovněž na to, zda a v jaké podobě platil princip subsidiarity správního řádu v minulosti, resp. jak se přístup k němu vyvíjel v čase. Je proto nezbytné zmínit úpravu předchozích správních řádů - zejména správního řádu z roku 1928, 1955 a 1960. Historický pohled na...
|
|
|
Působnost správního řádu
Rosypalová, Kristýna ; Vedral, Josef (vedoucí práce) ; Svoboda, Petr (oponent)
Působnost správního řádu Abstrakt Správní řád jakožto kodex činnosti veřejné správy sice není v našem právním řádu novinkou, ale snad právě proto je vhodné pozastavit se nad tím, kam až sahá jeho působnost. Ač je vymezení působnosti správního řádu upraveno hned v prvním paragrafu zákona, při bližším zkoumání patrně vyvstane mnoho nejasností či pochybností, kam až sahají jeho meze. A právě detailní rozklíčování toho, na jaké okolností se správní řád vztahuje a za jakých podmínek se uplatní, jsem si stanovila jako svůj cíl této rigorózní práce. Působnost správního řádu lze zkoumat ze dvou úhlů pohledu. Prvým z nich je materiální vymezení působnosti správního řádu. Tedy vymezení veřejné správy jako takové, zhodnocení jednotlivých forem její činnosti, na to navazující zhodnocení, v jakých případech správní řád připadá v úvahu. Druhý úhel pohledu stojí na institucionálním vymezení působnosti správního řádu, jenž jde ruku v ruce s formálním pojetím veřejné správy. Tedy určení, co všechno jsou správní orgány. V neposlední řadě je nutné problematiku doplnit o negativní vymezení působnosti správního řádu, zjištění, na co se správní řád nevztahuje. A případně jakým způsobem rozšiřuje působnost správního řádu zásada subsidiarity. Klíčová slova: [3 klíčová slova v českém jazyce] Působnost, správní orgány, správní řád
|
|
|
Studijní oddělení v informačním systému
Witassek, Pavel ; Musil, Rudolf (oponent) ; Hruška, Tomáš (vedoucí práce)
Cílem této práce je vytvořit řešení pro elektronizaci studijního oddělení v rámci IS VUT, které bude univerzální pro všechny fakulty. Práce se zabývá elektronizací řízení se studenty. Výsledná implementace řízení se skládá z několika částí, první část je modul nastavení řízení, ve kterém se definují jednotlivá řízení a jejich nastavení a druhým modulem je administrace řízení první instance.
|
|
|
Veřejnoprávní smlouvy
Háleková, Ivana ; Vedral, Josef (vedoucí práce) ; Rajchl, Jiří (oponent)
v českém jazyce Tématem diplomové práve jsou veřejnoprávní smlouvy. Veřejnoprávní smlouvy lze definovat jako dvoustranné nebo vícestranné právní úkony, které zákládají, mění nebo ruší práva a povinnosti v oblasti veřejného práva. Práce nabízí komplexní náhled na veřejnoprávní smluvy včetně jejích historického vývoje, aktualní právní úpravy a představení jednotlivých typů veřejnoprávních smluv. Veřejnoprávní smlouvy jsou jednou z forem činností veřejné správy. Je to institut, který byl právními teoretiky komentován již v době Rakouska-Uherska a též v období první republiky v první polovině dvacátého století. Důležitost tohoto institutu byla potlačena v období druhé svetové války a v období socialismu. Demokracie a především obecná právní úprava ve správním řádu účinném od roku 2006 je ale opět zařadila mezi významné právní instituty. Na veřejnoprávní smlouvy lze nahlížet jako na prostředek zapojení soukromých osob do oblasti veřejné správy. Práce je rozdělena do kapitol, lze ale říci, že se skládá z dvou větších částí. První část se zabývá pokusem o definici samotné veřejné správy. Pro pochopení problematiky veřejnoprávních smluv považuji za důležité pochopení fungování samotné veřejné správy. Tato část dále obsahu historický vývoj veřejnoprávních smluv, jejich definici, představení jednotlivých...
|
|
|
Institut stížnosti podle správního řádu
Adamec, Martin ; Prášková, Helena (vedoucí práce) ; Rajchl, Jiří (oponent)
Shrnutí - Institut stížnosti podle správního řádu Rigorózní práce se zabývá problematikou zvláštního druhu stížnosti, kterým je stížnost proti určitému chování či postupu ve veřejné správě. Autor této práce stížnost obecně definuje jako individuální podání stěžovatele směřující k dosažení nápravy jím spatřovaných nedostatků. Prvek individuálnosti tento typ podání odlišuje od petic, pro které je naopak charakteristický zájem společný. Na rozdíl od práva petičního je však právní úprava stížností velmi problematická a nejednotná. Jedná se o pozůstatek dlouhodobě neřešeného stavu, kdy byly stížnosti upraveny kontroverzní vládní vyhláškou z roku 1958, k jejíž vydání tehdejší vláda vůbec nebyla zmocněna a která měla zároveň představovat dočasné provizorium. I přes pozdější polemiky ohledně její platnosti a závaznosti byla zrušena až k 1. lednu 2006, a to relativně bez náhrady. Do této doby docházelo k úpravě stížností v řadě zvláštních zákonů, ale obecná úprava scházela. Změnu měl přinést současný správní řád, který sice v původním vládním návrhu s touto úpravou vůbec nepočítal, ale v rámci pozměňovacích návrhů se do jeho textu tato problematika dostala. Ačkoliv by mělo být smyslem každého kodexu sjednocovat právní úpravu, v případě stížností se tomu tak nestalo a současný stav je stále charakteristický svou...
|
host ::
RSS.